Celé řadě fyzických i právnických osob vznikly v souvislosti s mimořádnými protikoronavirovými opatřeními nezanedbatelné škody. Odpovědnost za tyto škody nese stát, který opatření v rámci eliminace šíření koronaviru přijal. Každý, kdo byl krizovými opatřeními ekonomicky zasažen, má právo dožadovat se po státu patřičného odškodnění.
Dotčeným osobám náleží náhrada za skutečnou škodu, ušlý zisk a v méně obvyklých případech také za újmu na zdraví.
Skutečnou škodou je přitom myšlena hodnota, o kterou se váš majetek v důsledku přijatých opatření zmenšil. Skutečná škoda může zahrnovat mzdy a odvody zaměstnanců, kterým nemohla být přidělována práce, nájem, náklady na provoz nebo jeho přerušení, náklady spojené se zajištěním zpřísněných hygienických pravidel, náklady na likvidaci zásob nebo znehodnocení materiálu, sankce za nedodržení smluvních závazků, náklady spojené se znovuotevřením či jiné zbytečně vynaložené náklady vzniklé v důsledku omezení podnikatelské činnosti.
Ušlý zisk pak představuje hodnotu, o kterou se váš majetek v důsledku přijatých opatření nezvětšil, přestože se dle všeho zvětšit měl. Jinými slovy se jedná o zisk, kterého byste dosáhli, kdyby k přijetí mimořádných opatření nedošlo. K ušlému zisku může dojít například uzavřením vaší provozovny či zákazem vývozu zboží.