Zákoník práce obsahuje vlastní úpravu náhrady nemajetkové újmy. Při pracovních úrazech se proto nepoužívá úprava, která je zakotvena v občanském zákoníku. Podle zákoníku práce se pro výpočet bolestného a ztížení společenského uplatnění (trvalých následků) využívá bodové hodnocení, kdy je 1 bod roven 250 korunám.
V případě odškodnění jiných než pracovních úrazů se pak postupuje podle občanského zákoníku. Zde se na rozdíl od zákoníku práce nevychází z pevně daných bodů, ale každý případ se posuzuje individuálně podle metodiky Nejvyššího soudu.
Totožné úrazy, úplně jiná výše odškodného
„Dvojí metr“ rozdílných právních úprav mnohdy vedl k absurdním situacím, kdy byla poškozeným ve zcela stejných případech přiznána naprosto odlišná částka. Markantní rozdíly ve výši odškodného přitom byly způsobeny pouze skutečností, že v jednom případě se jednalo o zaměstnance (a odškodné se proto určovalo podle zákoníku práce) a v druhém případě se jednalo o prostého občana (a výše odškodného byla tedy posuzována podle občanského zákoníku).
Zaměstnanci dostávají na odškodném i o stovky tisíc méně
Ústavní soud se nedávno zabýval právě jedním z výše zmíněných případů. Poškozený utrpěl pracovní úraz při dopravní nehodě, kterou nezavinil. Měl vážná zranění a v jejich důsledku mu vznikla invalidita 1. stupně, která zapříčinila pokles pracovní schopnosti o 35 %. V tomto případě byla využita metoda posouzení výše nemajetkové újmy podle zákoníku práce a poškozenému bylo přiznáno pouhých 175 000 Kč.
Sám poškozený však od samého počátku nesouhlasil s tím, aby se na tento případ nahlíželo jako na pracovní úraz. Ještě před zahájením soudního řízení si nechal vypracovat lékařský posudek podle metodiky Nejvyššího soudu, která se obvykle aplikuje u nepracovních úrazů. Znalec určil výši odškodného na 712 718 Kč. Částka podle občanského zákoníku tak byla výrazně vyšší, než jaká byla poškozenému přiznána podle zákoníku práce.
Podle Ústavního soudu nelze dva stejné případy posuzovat odlišně
Jelikož všechny stupně soudů postupovaly shodně dle zákoníku práce namísto občanského zákoníku, obrátil se poškozený na Ústavní soud s tím, že zaměstnancům bývá přiznávána výrazně nižší částka než prostým občanům, a to v naprosto identických případech. Poškozený v tom viděl jednoznačné porušení principu rovnosti v právech, který je zakotven v Ústavě ČR.
Ústavní soud se touto otázkou zabýval a došel k závěru, že se vskutku jedná o nerovnost v právech a neexistuje jediný legitimní důvod, aby byl poškozený zaměstnanec kompenzován výrazně nižší finanční částkou než kdokoliv jiný. Podle Ústavního soudu je nepřijatelné, aby výše odškodnění byla určována striktně podle zákoníku práce a pokud poškozený prokáže, že by mu v občanskoprávním sporu náleželo vyšší odškodnění, je nutné mu přiznat odškodné alespoň na takové úrovni, která by mu byla za daných okolností přiznána podle úpravy v občanském zákoníku.
Nenechte se připravit o odškodné za pracovní úraz
Přestože Ústavní soud došel k závěru, že by poškozeným mělo za pracovní úrazy náležet odškodnění srovnatelné s nepracovními úrazy, ne vždy se tím soudy nižších instancí řídí. Proti pracovníkům tak často nestojí jen zaměstnavatel a pojišťovna, ale navíc i soud, který se jim snaží přiznat mnohem nižší odškodné, než na které mají nárok.
Nenechte se připravit o peníze, které vám za pracovní úraz náleží. Naši spolupracující soudní znalci pro vás připraví prvotřídní znalecký posudek podle metodiky NS, který zhodnotí veškerou způsobenou újmu. Náš advokátní tým vás následně zastoupí při jednání se všemi zúčastněnými stranami v rámci mimosoudního i soudního vymáhání náhrady škody. Obraťte se na nás co nejdříve, ať se vyvarujete chybných kroků, které by mohly vést ke zbytečnému krácení odškodného. Předem nic neplatíte, váš případ posoudí náš advokátní tým nezávazně a zcela ZDARMA.